nabídka vánočně silvestrovského příběhu..pokud je o tenhle styl zájem :P..ukázka:
Vzduch byl horký jako dech ohnivého draka po chilli párty a nehybný jako napodruhé zabitý umrlec. Seděl jsem v pronajaté místnosti, která ze všeho nejvíc připomínala celu určenou pro nejtěžší zločince a větrák poháněný párem líných křečků unyle krájel dým z mé dýmky, který se kolem mě vznášel jako mlha z blat při svítání.
Dopil jsem svou čtrnáctidenní whisky a její chuť mě na jazyku pohladila, jako laciná šlapka. Podíval jsem se na prázdnou láhev a pomalu sundal nohy ze stolu. Chystal jsem se opustit vyhřátou kancelář a vyrazit do městských ulic, které polední slunce rozpálilo jako žhavé pece trpasličích kováren. Dnes nepřišel žádný zákazník a já se cítil unavený jako kopáč při stavbě královské silnice a prázdný jako má láhev whisky.
V tom se ozvalo zaklepání.
Mohl to být majitel domu, který si přišel pro nájem za kancelář a já věděl, že s ním nechci mluvit.
Zaklepání se ozvalo znova a já vycítil osudovou naléhavost, stejně jako pes vycítí hárající fenu.
Pomalu jsem vrátil nohy na stůl a dlouhým dřevěným klacíkem popohnal usínající křečky. Natáhl jsem se po láhvi od whisky, ale když si uvědomil, že je prázdná, jen jsem rezignovaně klesl zpět do křesla a posunul si svou kápi více do čela. Z přihrádky v mém, stole jsem vytáhl svůj věrný Wmith and sesson a zkontroloval jeho ostří. Pak jsem dýku zasunul do podpažního pouzdra.
Ozvalo se zaklepání a já si zapálil svou dýmku s tabákem tak silným, že i skalní obr je proti ní vyčerpaným slabým králíkem.
Vyzval jsem osobu, aby vešla a již dopředu jsem věděl, kdo to bude.
Vešla dovnitř, zahalená v neodolatelném oparu ženské přitažlivosti smíchané s tou správnou dávkou tajemna a bezbrannosti. Její oči se stydlivě spojily s mými a rudé rty zašeptaly otázku na kterou jsem čekal.
„Vy jste Mill Pharlow, soukromý odhalovač tajemství?“
Podíval jsem se na nápis na otevřených dveřích mé kanceláře : MILL PHARLOW SOUKROMÝ ODHALOVAČ TAJEMSTVÍ a přikývnul. Ulehčeně se usmála a srdce každého rytíře v zemi by zjihlo jako sníh žlutě jihne pod rotou královských vojáků, když se vrací z hostince pochybné pověsti.
Vybídl jsem ji, aby se posadila. Posadila se.